Wudaokou a žlutá horečka

Is the big brother watching me?

Ve Wudaokou už jsem se pomalu usadil. Zjišťuji, že tu skoro každý zná každého, alespoň tedy mezi cizinci je to tady takové malé Beverly Hills. Po kousíčkách objevuji množství barů, restaurací a kavarén, jejichý koncetrace na tak malém prostoru nemá snad ani v Praze obodoby. Bohužel nevím kolik mi tady v Pekingu zbývá času, jelikož to s mojí stáží nevypadá dobře. Nic nejde podle plánu a projekt, na kterém jsem měl pracovat, je o nejméně 6 měsíců odložen.

Residenční komplex Huaqing JiaYuan, kde bydlím

Čekání na metro do práce ve Wudaokou

Snídaně u Xier Qi?

Můj osud v Pekingu je zatím nejistý a je také nakonec možné, že se v zimě vrátím domů. Třeba i po hedvábné stezce, což mne stále více láká. Ale kvůli tomu jsem do Pekingu nepřijel a jen doufám, že dokáži situaci nějak vyřešit.

Budova, kde sídlí můj zaměstnavatel

Z-Park - softwarový park v Zhongguancun

Už skoro více než měsíc se pohybuji výhradně po ulicích velkoměst. Začíná mi chybět zeleň, příroda, stromy. Nejsem zvyklý na život v megalopoli. Včera jsem se vydal do parku Fragrant Hills za městem s nadějí, že uniknu tomu ruchu veloměsta. Moje poředstava se však ukázala být zcela bláhovou. Když jsem po dvou hodinách dorazil k "voňavým kopcům" ,zjistil jsem, že celá ta rozhlelá oblast v lesích je snad více přelidněná než Václavák. Cesta na nevyšší kopec v okolí pekingu Fragant Hill, který se tyčí 500m nad úroveň města, připománala stání ve frontě. Na cestu do divočiny si budu muset ještě počkat. Ale jak dlouho?

Výlet do Fragrant Hills

Na jídlo si zde rozhodně nemůžu stěžovat, snad s vyjímkou larev bource morušového, které jsem jedl poprvé a naposledy. Každý den si můžu volit mezi čínskou, italskou, indickou či americkou kuchyní. Jen ta česká mi tu chybí. Můj poslední pokus o vaření skončil tragédií, když jsem pozval čínské kamarády na bramboráky. Už to raději nebudu pokoušet a zůstanu u návštěvy levných restaurací v okolí. Ono tady vůbec vaření doma ,zvláště pak evropských pokrmů, přijde draho, když 200g eidamu přijde na 150Kč a kuře Kung Pao s rýží v místní restauraci na 25Kč.





A co místní slečny? Říká se tomu tady žlutá horečka (yellow fever)! Všichni o tom mluví a skoro každý tady podlehl kouzlu očí dívek z Orientu. Asi to pozoruji i u sebe, když se mi místní dívky každým dnem líbí víc a víc. Nevěříte? Přijeďte se podívat :-).