Brána Tian-An-Men s obří podobiznou Mao Ce TungaDo Pekingu jsem z Hongkongu dorazil vlakem, jelikož se mi tento způsob cestování zdá nanejvýš příjemný. Čistota i kvalita vlaku byla o dvě třídy výše než v případě těch indických a navíc jsem měl kupé jen pro sebe, jelikož byl vlak poloprázdný. Cesta trvala asi 23 hodin a vlak jel bez zastávky, přičemž celní formality se vyřídily až v Pekingu, což je u nás poněkud neobvyklý způsob. Dlouhou cestu jsme si se srbským architektem Borisem, který v Pekingu žije již dva roky, krátili popíjením čínského piva Tsingdao a klábosením o cestách a životě v Pekingu.
Brána Zakázaného města
Loďky ve vodním valu okolo Zakázaného města
Nádraží Bejing West je monstrózní a svým způsobem připomíná komunistické stavby z ČR se silným orientálním nádechem. Severní hlavní město, což je doslovný překlad slova Beijing, se na první pohled od přelidněného a stísněného Hongkongu liší mnohem větším množstvím životního prostoru. Město je lemováno širokánskými bulváry a budovy se spíše než do výšky rozprostírají do šíře.


Elitní Tsinghua University a její studenti
Náměstí Tian-an-men se známou bránou i přilehlým zakázaným městem působí monstrózně. Když jsem poprvé prošel Bránou nebeské klidu, tak ve mně až zamrazilo a poprvé jsem si uvědomil, jak málo toho vlastně vím o té zemi, která se na rok má stát mým domovem. Čína, to je tajemná královna Asie.

Bronzové sochy u bran Letního paláceNa prohlídku pamětihodností města v prvních dnech nezbyl čas. Navštívil jsem jen univerzitu Tsinghua, která je jednou z nejlepších v zemi, tradičně připravovala studenty vysílané do zahraniční a nápadně připomíná anglické či americké vysoké školy včetně typické architektury, a později i letní palác, kam se zajisté vrátím za slunečnějšího počasí.

Tradiční divadelní představení v Letním paláciNákup telefonní karty, lítačka na MHD a shánění ubytování včetně dalších formalit plně zaplnily můj program na další dny. Jedna z výhod toho příjezdového šoku do cizí země je, že člověk nemá čas myslet prakticky na nic a je jen plně fascinován od rána do večera. To v důsledku přináší více energie a elánu, což mi velmi prospívá.

Letní palác a Věž vůně Budhy (volný překlad z "Tower of Fragrance of Buddha" :-))Bydlím ve studentské čtvrti Wudaokou, kde vedle čínských studentů žije spousta Japonců, Korejců i Evropanů. Vše je velmi blízko do 3 min chůze – restaurace, bary, jazykové školy, posilovny, bazény, metro, diskotéky, nákupní centra – to je jedna z výhod života ve velkoměstě.


Tohle je asi poslední příspěvek spadající do kategorie cestování na nějakou dobu. Od teď bych se rád zaměřil především na zajímavé aspekty života v Číně i na ostatní věci, co se mi honí hlavou. Rád bych nové pohledy, které mi život v Číně přinese, zasadil do širšího kontextu a především chci tyto postřehy zapisovat, aby neupadly v zapomnění.

Letní palác

Suzhou street - ulička postavena ve stylu malebného města Su Zhou v letním paláci pro potěšení panovníka