Cesta z Prahy az do Meky, batuzkarske... (cast 2)

Pohled ze stredu krateru na prasne more, park Bromo-Semeru-Batok

Po noci probdele pri vystupu na Merapi jsme hned odpoledne vyrazili vlakem do druheho nejvetsiho mesta Indonesie, Surabaya. Tohle mesto zajiste neni na hlavni turisticke stezce. Trimilionova hlucna metropole, ktera chodcum rozhodne nepreje. Prebihani snad osmiproudovych bulvaru bez semaforu ci prechodu s batohem na zadech se nakonec ukazalo byti jednim z nejvice adrenalinovych zazitku nasi cesty spolecne s jizdou autobusem po Bali. Absence batuzkarskeho gheta nam komplikuje hledani noclehu, az nakonec po dvou hodinach pobihani s batohy mezi auty v 35 stupnovem vedru davame za vdek plesnivemu predrazenemu pokoji bez oken v mistni "skoro" nadrazce.

Toyota LC BJ40 projizdi morem sopecneho prachu na dne krateru, park Bormo-Semeru-Lawang

Pratelsky frantik se foti na okraji krateru Bromo

Surabayu opoustime hned nad ranem, abychom se co nejdrive nadychali sveziho vzduchu v mestecku Semeru Lawangu lezicim na hrane pravekeho krateru, v jehoz stredu lezi tri mensi sopky. Nadmorska vyska kolem 2300m a temer naprosta absence turistu, kteri prijizdeji vetsinou az nad ranem se zakoupenymi balicky s vyhlidkou a projizdkou jeepem, se stava jednim z nejprijemnejsich zazitku cele cesty. Odpoledne se vydavame ke krateru Bromo lezicim ve stredu kaldery.

Silueta sopek Bromo a Batok, park Bromo-Semeru-Batok

Rano nas ceka opet vstavacka ve dve hodiny a vystup na Gunung Penanjakan (2770m) s vyhlidkou na cele panoroma sopek Bormo-Semeru-Batok. Vystup je lehky a pres odrazovani vsech mistnich, ze je to 5 hodin, 25km daleko a ze si musime vzit jeep, to zvladame za cca 1,5 hodiny. Neprijmene prekavapeni na vrcholu v podobe nejmene padesatky zaparkovanych jeepu a stovek lidi na vyhlidce je vyvazeno prijemnym prekvapenim v podobe stareho znameho Travise z Colorada, ktery se nori ze tmy a srdecne nas zdravi. Spolecne se pak otacime na pate a hledame vyhlidku alternativni. Po strmem vystupu, ktery mne stal nejeden sram od bodlaku a jinych trnu, se dostavame na "tajnou vyhlidku", kde je nas jen deset a vychutnavame atmosferu vychodu slunce nad narodnim parkem. Po navratu do Semeru Lawang po snidani jiz vyrazime smerem Bali - Kuta.

Pohled na trojici sopek Bromo-Semeru-Batok

Cesta do Kuty byla snad nejstrasnejsim presunem. Travala sice "jen" cca 15 hodin, ale jelo se pres den a hlavne asi o 5 hodin dele, nez nam sliboval dopravce. Zaverecne hodiny jizdy po hlavni pobrezni silnici na Bali pak byly vskutku hororove a o adrenalin pri predjizdeni rozhodne nebyla nouze.

Vesnicka idyla u Semeru Lawang

...pokracovani priste